Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veřejná vyhláška - část 7.

3. 2. 2010

Tvrz Hvízdalka s okolím a parkem

            Návesní kaple a morový sloup

            Pomník padlým v první světové válce na návsi

            Sýpka bývalého statku

 

Podmínky pro příznivé životní prostředí

Ochrana životního a přírodního prostředí je zajištěna respektováním základních prvků ÚSES a dotvořením jejich systému do plně funkční podoby podle Plánu ÚSES, zpracovaného jako součást  územního plánu. Chráněná území přírody a lokality vymezené v rámci programu NATURA 2000 se v řešeném území nenacházejí. Součástí řešení územního plánu je i vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa a vodohospodářské řešení.

Pro příznivé životní prostředí má velký význam údržba a rozvoj systému sídelní zeleně. Systém sídelní zeleně je vymezen jako základní a interakční prvky v rámci systému ÚSES. Jedná se o území zeleně veřejně přístupná, sloužící zejména pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území.

Nově navrhované prvky ÚSES mají zároveň roli v obrazu krajiny jako doprovodná zeleň nebo jako opatření proti přívalovým dešťům. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy. Pro tato území jsou charakteristické přirozené přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin, přípustné je i využití pro odpočinek, sportovní a rekreační aktivity, za předpokladu, že nebudou narušeny a omezeny hlavní funkce tohoto území a nebude snižována ekologická stabilita tohoto území. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny.

Ovzduší

Pro udržení příznivého životního prostředí má velký vliv i ochrana ovzduší a s tím související využívání obnovitelných zdrojů energie. Současný stav ovzduší v území je kromě dálkových přenosů škodlivin ovlivněn emisemi z místních zdrojů tepla. Negativní vlivy jsou nejvýraznější při spalování nekvalitního netříděného hnědého uhlí. Z hlediska výkonů se však jedná o zdroje malé – a neexistuje žádné jejich vyhodnocení.

V souladu s nadřazenými koncepcemi není navrženo zavedení zemního plynu jako topného média. Vytápění objektů v řešeném území bude realizováno lokálními zdroji.

Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ( zákon o ochraně ovzduší). V obci se neuvažuje se založením „centrálního“ zdroje tepla.

 

Podmínky pro hospodářský rozvoj

Hospodářský rozvoj je uvažován především s navrženým rozvojem smíšené obytné funkce, která je předpokladem pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a v rámci přípustného využití ploch umožňuje i rozvoj občanské vybavenosti, drobné výroby a služeb. Stávající zemědělské hospodaření a chov zvířat a dobytka nejsou územním plánem omezovány.

 

Silniční doprava:

Řešené území leží mimo hlavní dopravní trasy silnic I. a II. třídy.

 

Spojení se sousedními sídly zajišťují silnice III. třídy stýkající se v zastavěném území sídla Kalenice:

-        silnice III. třídy III/17212

-        silnice III. třídy III/17215

 

Silnice jsou vedeny v historických trasách zvlněným podhorským terénem s mírnými až většími podélnými sklony.

Sčítání dopravy v řešeném území prováděno nebylo, intenzity dopravy ani počty vozidel nepůsobí problémy. Silnice nemají nadřazený dopravní význam a přenášejí místní dopravní vztahy.

Povrchy silnic III. třídy jsou v uspokojivém stavebním stavu.

 

Dopravní závadou z hlediska automobilové dopravy jsou pouze šířkové a směrové poměry na silnici III/17215 uvnitř sídla, dané historickou podobou zástavby, z hlediska pěší dopravy chybějící chodníky v části zastavěného území (mezi budovou obchodu a obecního úřadu a návsí).

Části sídla propojené místními komunikacemi mají historicky dané šířkové a směrové poměry, které nelze z hlediska dopravy uvést do normových parametrů. V zásadě vyhovují dnešnímu stavu s nízkou intenzitou dopravy místních obyvatel. Tato omezení nedovolují další stavební rozvoj sídla pokračováním obestavování těchto místních komunikací, neboť nelze zvýšit jejich dopravní propustnost ani dosáhnout normových parametrů z hlediska šířky, poloměrů, rozhledu, možnosti vyhnutí apod. Stavební rozvoj těmito směry není územním plánem navržen.

 

Správní území obce je vybaveno sítí místních komunikací se zpevněným i nezpevněným povrchem, které zajišťují místní dopravní obsluhu území. Jejich technický stav je různý.

 

Po silnicích III. třídy jsou provozovány autobusové linky do Strakonic i Horažďovic (plzeňský kraj).

V řešeném území ani okolí neleží železniční dráha, není zde polní letiště. Žádné technické dopravní vybavení ani specifická infrastruktura se zde nenalézají.

Změny v dopravní infrastruktuře se nenavrhují. Zastavitelné plochy navržené územním plánem jsou dopravně napojitelné z existujících komunikací.

 

 

vodohospodářské řešení

Obcí Kalenice protéká od západu k východu Kalenický potok, který kousek nade vsí pramení. Koryto toku je částečně pode vsí regulováno v otevřeném příkopu, při průchodu návsí je potok zatrubněn.

Stávající vodoteče a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. Nedoporučují se žádná opatření, směřující k urychlení povrchového odtoku s následným rozvojem vodní eroze.

Řešené území leží v povodí řeky Otavy.

Zásobování pitnou vodou

Obec Kalenice je zásobována pitnou vodou z obecního vodovodu, vybudovaného v roce 2000. Vodním zdrojem je vrtaná studna  hloubky 30,5m s využitelnou vydatností 0,75l/s. Studna leží na pozemku p.č.295 dle PK, 292 dle KN v k.ú.Kalenice. Vodní zdroj má vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně pro obec Kalenice.

Ze zdroje je voda tlačena ponorným čerpadlem do akumulačního vodojemu 100m3 na Jankovském vrchu nade vsí (550 m.n.m.). Před vodojemem je instalována úpravna vody dávkující chemikálie pro dosažení normových hodnot pitné vody.

Z vodojemu je zásobována zástavba obce gravitačním vodovodem o pěti větvích (lPE 110x10mm a lPE 90x10mm). Řady jsou zakončeny hydranty.

Dvě nemovitosti jsou zásobovány zvláštním vrtem, neboť neleží v ekonomickém dosahu vodovodu.

Zásobování pitnou vodou obce Kalenice vyhovuje a má dostatečnou rezervu pro budoucí rozvoj obce.

 

Odkanalizování

Obec je odkanalizována částečnou jednotnou kanalizací pro veřejnou potřebu ve správě obce, postavenou v roce 1968. Kanalizace má několik větví z betonových trub DN 600 – 800 s revizními šachtami  bez uličních vpustí. Větve jsou zaústěny do Kalenického potoka, který je při průchodu návsí zatrubněn. Hlavními odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do uvedené jednotné kanalizace nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do recipientu.

(Územní plán rezervuje plochu pro technickou infrastrukturu na spádově odpovídajícím místě, pokud by byla v budoucnu tato koncepce změněna na kanalizaci s ČOV.)

 

Elektrická energie

 

Řešeným územím vede trasa VN 22 kV s jednou odbočkou k trafostanici 22/0,4 kV, která zásobuje území obce. Vedení VN i trafostanice mají ochranné pásmo v celkové šíři 23,5m. Trafostanice je dimenzována dostatečně pro navržené řešení. Nové rozvody NN na navržených zastavitelných plochách budou řešeny zemním kabelem.

V území není řešeno zásobování plynem ani se s ním neuvažuje. Vytápění objektů (pouze bydlení) je pevnými palivy a dřevem.

 

Zemní plyn

Řešené území v souladu s nadřazenými územně plánovacími koncepcemi není navrženo k  zásobování zemním plynem.

 

Pevná paliva

Dřevo, dřevěné pelety, biomasu a jiné obnovitelné zdroje lze použít jako plnohodnotný nebo doplňkový způsob vytápění. Spalování uhlí bude minimalizováno a nahrazeno akumulační elektřinou, plynem z nádrže,  dřevem, biomasou nebo zemním čerpadlem.

 

odpadové hospodářství

V obci jsou produkovány běžné komunální odpady. TKO z domácností je ukládán do popelnic a pravidelně odvážen na skládku smluvně dohodnutou firmou.

Nebezpečné odpady (zbytky barev, zářivky, lednice) jsou likvidovány zajištěním mobilního svozu minimálně 2x ročně oprávněnou osobou (zajištění je povinností obce).

Stanoviště určené pro sběr separovaného a tříděného komunálního odpadu je na návsi.

Navržené plochy smíšené obytné budou likvidovat TKO stejným způsobem.

 

veřejná prostranství

Stávající veřejná prostranství (náves, ulice) jsou územním plánem chráněna. Jsou navržena nová veřejná prostranství v souladu s §7 odst.2 novely č.269/2009Sb. Vyhlášky č.501/2006Sb.

 

 

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území

V územním plánu jsou navrženy sportovní a rekreační plochy a plochy občanské vybavenosti.

Návrhem řešení územního plánu dochází ke zlepšení civilizačních hodnot území v důsledku  návrhu nových ploch pro obytnou funkci, včetně návrhu doplnění a zlepšení technické a dopravní infrastruktury, tak aby byly vytvořeny předpoklady pro dobré životní podmínky.

 

Předpokládaným důsledkem rozvoje obce podle navrženého řešení bude udržitelný rozvoj území doprovázený zlepšováním kvality všech jeho složek.

 

 

 

1.e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

 

Vyhodnocení důsledků navrženého řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno metodikou dle zákona ČNR č. 334/1992, o ochraně ZPF s dle vyhlášky č.13/1994.

(pro část údajů viz. též Plán ÚSES zpracovaný současně s tímto návrhem územního plánu, který je jeho součástí)

 

Při návrhu jsou k zastavění navrženy přednostně proluky uvnitř zástavby a plochy v zastavěném území.

 

Zemědělské půdy se člení do pěti tříd ochrany. Vlastnosti půdy vyjadřuje kód BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka).

 

 

Třídy ochrany zemědělské půdy:

 

Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze vyjímečně a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

 

Do II. třída ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionech nadměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

 

Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu.

 

Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

 

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s vyjímkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

 

Vlastnosti BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) v bonitačních mapách:

1.číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu,

2.a 3.číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce

4.číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám,

5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti

 

Celkově jsou půdy zařazeny do následujících BPEJ:

 

 

BPEJ

Třída ochrany

Charakteristika

7.29.04

II

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Hnědá půda kyselá včetně slabě oglejené formy na kyselých horninách. Středně těžká až lehčí půda, mírně štěrkovitá, s dobrými vláhovými poměry. Půdy v rovině (do 3°) s oje­dinělou možností plošné vodné eroze, všesměrná expozice. Půda středně skeletovitá středně hluboká do 60 cm.

7.29.11

I

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Hnědá půda kyselá včetně slabě oglejené formy na kyselých horninách. Středně těžká až lehčí půda, mírně štěrkovitá, s dobrými vláhovými poměry. Půda ve svahu 3 – 7°, expo­zice všesměrná; půdy bezskeletovité až slabě skeletovité, hluboké až 60 cm.

7.29.14

III

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Hnědá půda kyselá včetně slabě oglejené formy na kyselých horninách. Středně těžká až lehčí půda, mírně štěrkovitá, s dobrými vláhovými poměry. Půda ve svahu 3 – 7°, expo­zice všesměrná; půdy středně skeletovité, hluboké až středně hlu­boké.

7.32.04

III

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Hnědá půda kyselá včetně slabě oglejené formy na kyselých horninách. Slabě až středně štěrko­vitá, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustná, s vláhovými po­měry velmi závislými na dešťových srážkách. Půdy v rovině (do 3°) s ojedi­nělou možností plošné vodné eroze, všesměrná expozice. Půda středně skeletovitá středně hlu­boká do 60 cm.

7.32.11

II

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horni­nách a výlevných kyselých horninách; větši­nou slabě až středně štěrkovité, s vyšším ob­sahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vlá­hové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách. Mírný svah (3°-7°) jižní expo­zice. Bezskeletovitá až slabě skeletovitá půda hluboká do 60 cm.

7.32.14

IV

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Hnědá půda kyselá včetně slabě oglejené formy na kyselých horninách. Slabě až středně štěrko­vitá, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustná, s vláhovými po­měry velmi závislými na dešťových srážkách. Půda na mírném svahu (3 - 7°) jižní expo­zice. Půda středně skeletovitá s hloubkou profilu ~ 60 cm.

7.32.44

V

Klimatický region mírně teplý, vlhký, åT>10°C = 2200 - 2400, TÆ = 6-7°C, Æåsrážek = 650 - 750 mm.365 dnů-1, pravděpodobnost su­chých ve­getačních období = 5 - 15, vláhová jistota = 10. Lehké hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim po­dobných horninách a kyselých výlevných horninách. Půdy na středním svahu (7°-12°) jižní expozi­ce, středně skeletovité, hluboké až středně hluboké. Značně vodopro­pustné, s vláhovými poměry výrazně závislými na srážkách.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA